Mikroskopie
Mikroskopie je hojně využívaná napříč všemi obory přírodních věd. Podívejte se na příklady aplikací.
Mikroskopie je hojně využívaná napříč všemi obory přírodních věd. Podívejte se na příklady aplikací.
Mikroskopie je velice hojně využívaná napříč všemy obory přírodních věd. Od vzniku prvních velice jednoduchých mikroskopů v 17. století se zrodila široká škála nových technologií a metod, byl pokořen difrakční limit a je možné snímat vzorky o velikosti celého organizmu (zebřička, octomilka). Rozlišení v prostoru a čase se stále vylepšuje a moderní mikroskopy produkují obrovské množství informací, které posouvá hranice moderní vědy.
Nové super-rezoluční moduly a patentovaný B-TIRF odhalují i ty nejmenší detaily, jako je např. dynamika virové infekce či ultrastruktura chromatinu nebo organel.
Konfokální mikroskopie umožňuje rychlé a velice kvalitní snímání ve vysokém rozlišení. Získaná data ve formě optických řezů je nutné rekonstruovat a následně analyzovat. Kolokalizační studie (3D colocalization) je spolehlivá metoda, která odhalí strukturní vztahy mezi zobrazovanými objekty.
Dekonvoluce (deconvolution) v mikroskopii je rozšířená metoda pro zpracování obrazových dat. Mikroskop vnáší při zobrazování do získaných dat určitou vadu (PSF – konvoluce). Dekonvoluční algoritmy pracují s jejími parametry a korigují data pro zisk obrazu s vyšším rozlišením, který lépe reprezentuje zkoumaný objekt.
Anatomie neuronální sítě umožňuje správné fungování mozku. Konfokální mikroskopie a následná analýza nasnímaných dat je cesta k poznání anatomie a fyziologie neuronových oběhů a vztahů v rámci neuronových sítí.
Tisíce in situ hybridizačních experimentů je nutné rychle a kvalitně analyzovat pomocí technologie SD konfokální mikroskopie (spinning disc confocal microscopy).
Vizualizace buněk a buněčných struktur v trojrozměrné podobě sebou přináší větší nároky na zpracování obrazu než v případě klasické 2D mikroskopie. Konfokální mikroskopy umožňují nedestruktivním způsobem zobrazovat a měřit objekty ve velmi vysokém rozlišení a díky snímání desítek až stovek optických řezů je možné rekonstruovat pomocí vhodného analytického programu výsledný obraz jedné oblasti ve 3D rozměrech.
Organoidy, neboli komplexní struktury buněčných kultur, jsou vhodným adeptem pro pozorování in vivo biologických procesů konfokálním mikoskopem.
Optogenetika- řízení buněk v tkáni pomocí světla, je oblíbenou metodou pro sledování procesů v nervové tkáni.
FRAP (fluorescence recovery after photobleaching): fluorescenční zobrazovací metoda pro studium dynamických procesů v buněčné a molekulární biologii.
Live cell imaging: progresivní metoda v buněčné biologii zaměřená na výzkum živých buněčných struktur a jejich interakcí s tkáněmi či jinými materiály.
Light sheet mikroskopie se stala velice populární pro snímání živých buněk a organizmů díky své rychlosti snímání a nízké foto-toxicitě. Existuje velké množství mikroskopů, které jsou postaveny na podobné technologii. Dosavadní komerční řešení prozatím implementují pouze některé z těchto možností.
Spinning disk konfokální mikroskop Andor Dragonfly je perfektní pro rostlinné biology. Multi modální koncept umožňuje snímání široké škály vzorků, od miniaturních jader rostlinných buňek, až po celé části kořenů. Dále je také možné snímat velký objem vzorku anebo několik vrstev velmi rychle při experimentech typu time lapse.
Konfokální mikroskopie je založena na potlačení signálu pocházejícího mimo ohniskovou rovinu. Typy konfokálních mikroskopů jsou CLSM a SDCM.