První laser na světě vznikl až v roce 1960, ačkoliv jeho princip Albert Einstein popsal již v roce 1917. LASER je zkratka pro “light amplification by stimulated emission of radiation” (zesilování světla stimulovanou emisí záření). Výraz laser tak označuje světelný zdroj, který vyzařuje světlo se specifickými vlastnostmi: světlo, které tvoří jediný svazek a je monochromatické a koherentní. Každý laser obsahuje aktivní prostředí, ve kterém dochází k excitaci atomů. Ty potom (u většiny laserů) prochází rezonátorem, tvořeným jedním propustným a jedním nepropustným zrcadlem, v rámci kterého je možné koncentrovat dostatečné množství energie a zároveň fotony koncentrovat do jednotného světelného svazku.
V současnosti existuje veliké množství typů laserů, které se používají v téměř všech oblastech lidské praxe: od průmyslových a vědeckých aplikací přes hračky až po jednoduchá ukazovátka. Lasery se dělí na základě typu aktivního prostředí, režimu, délky trvání pulsu, oblasti spektra nebo dalších speciálních vlastností.
