Měření doby života

Časově rozlišená spektroskopie představuje velmi účinnou a nedestruktivní metodu studia mikroskopických procesů probíhajících ve zkoumaných materiálech. Dopadne-li na vzorek optický pulz, jehož fotony mají potřebnou energii, vyvede se tím studovaná látka ze stavu termodynamické rovnováhy, do kterého se systém navrátí po proběhnutí relaxačních a rekombinačních procesů. Studium časového vývoje vybraných optických vlastností (např. průběhu doznívání fotoluminiscence či průběhu absorpčních změn) umožňuje tyto procesy identifikovat. Jednotlivé mechanismy (relaxace nosičů náboje do nižších energetických stavů, záchyt nosičů na lokalizovaných centrech, Augerova rekombinace apod.) mohou být rozpoznány jednak podle charakteristických dob doznívání, jednak podle tvaru jednotlivých křivek.

Metody časově rozlišené spektroskopie můžeme rozdělit do dvou hlavních skupin - emisní metody a metody excitace a sondování (pump and probe).

Emisní metody jsou založeny na sledování časového vývoje světelného signálu emitovaného excitovanou látkou. Do této skupiny patří například časově rozlišená luminiscence (fluorescence, fosforescence).

Metody excitace a sondování používají ke studiu změn probíhajících v látce kromě excitačního pulzu (případně dvou excitačních pulzů dopadajících na vzorek za vhodných geometrických podmínek) ještě další - tzv. sondovací - pulz, který dopadá na látku v určitém okamžiku po excitaci. Sondovacím svazkem jsou pak monitorovány změny, které v látce vyvolal excitační svazek. Mezi základní metody excitace a sondování patří časově rozlišená absorpce a odrazivost, časově rozlišený Ramanův rozptyl a metody čtyřvlnového směšování (např. přechodná mřížka).

Související produkty:

Výrobce: